Světová ekonomika
SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
- vzniklo nedávno
- spojeno s průmyslovou revolucí (parní stroje, hutní závody...) v poslední 1/3 19.stol
- v Anglii (tehdy nejmocnější koloniální země) – při kolonializaci byla Indie bohatší než Anglie samotná => získali tím velké množství zlata a drahokamů => rozvoj vědy a hospodářství
v prům. rev. postupovala přes La Manche do Francie -> Německa -> Rakouska – Uherska
- 70% Rakousko – Uherského průmyslu bylo soustředěno do Českého království (bylo tady dostatek uhlí)
- s prům. rev. je spojeno uhlí <- vznik železnic umožnil převážet ve velkých objemech uhlí i výrobky
- ČKD – Praha; Škoda Plzeň…postupně vznikaly – kulminace mezi dvěma válkami (Česká a Moravská část – zbytek byl zaostalý)
- mnohé obory patřily mezi světovou špičku => pozitivní vliv na Českou Korunu
- po 2. sv. v. vše skončilo
- byli jsme izolováni železnou oponou => dodávky hlavně do SSSR
- byli jsme centrem průmyslově zaostale východní Evropy
- při ropných šocích západ modernizoval těžký průmysl na lehký (strojírenství), ale my ne
- se zpožděním se prům. rev. dostává do USA (asi 30-ti let)
- do Japonska se prům. rev. dostává 40. – 50. let po USA
- ve středověku byly mnohé kultury velmi vyspělé, ale nebyly schopny přijmout rozvoj (např. kulturní – islám nedovoluje oddělení náboženství od „státu“) => frustrace ze strany svých bývalých pozic – nalézání společného nepřítele a tím zapomínají na své problémy
- 1900 byla Velká Británie předstižena USA (věda / průmysl)
- 1914 byla Velká Británie předstižena USA v HDP
kapitalismus
- likvidace feudalismu (aby se lidé mohli stěhovat kam chtějí => rovnost mezi lidmi – šlechta X plebs)
- dva faktory
- vznik relativně samostatných státních objektů
- vnik mezinárodní dělby práce – dnes jsou některé státy na určitých jiných státech závislé (např. dovoz surovin)
HDP
- bohatství země není HDP, ale její know – how
- vyjadřuje kolik dokáže vyrobit a následně spotřebovat
- složky:
- určuje kondici ekonomiky
- když je pasivní, tak generace žijí na úkor příštích
obnova po
1. sv. v. (20. léta) A KRIZE
- nadšení, že už nikdy nebude světová válka
- otevírají se ekonomiky => odstraňování cel…
- najednou krach na New Yorské burze v říjnu roku 1929 (každý chtěl dobře koupit a pak ještě lépe prodat - panika (některé akcie nechtěl nikdo koupit) => nikdo nechtěl kupovat, ale všichni chtěli prodávat)
- obyvatelé kupovali pouze nejnutnější a nikdo neinvestoval
=> přestaly se točit peníze
=> kolaps hospodářství
=> 40% nezaměstnaných, ale neexistoval pro ně záchranný sociální systém
- do roku je krize v Evropě
- Roosevelt apeluje na USA, aby si věřili a začali pracovat, a tím stabilizovali ekonomiku
- následkem krize je protekcionalismus
=> uzavírání ekonomik; obrovská cla; totální zákaz dovážet velké sady výrobků
=> vstupuje na práh 2. sv. v.
- teoretici se od té doby snaží krizi zmírnit
- krizi je znát do dnes
- Německo dostalo po 1. sv. v. obrovské reparace a pozbylo některá území (ale hlavně se s tím nemohlo smířit) => je zde bída a do toho ještě přijde krize; Hitler následně okupuje téměř „celou Evropu“ (okupace a Železná válka)
- za 1. republiky jsem patřili mezi 10 nejvyspělejších ekonomik a dnes jsem na 40. místě
- zlaté období kolonialismu
SITUACE PO 2. SV. V.
- koncem 40. let rozpad koloniální soustavy -> vznikají relativně samostatné státy
- vůdcové studovali na západních univerzitách
- přechod mnohem dramatičtější než přechod z centrálně plánovaných ekonomik
- mizí obyvatelé, kapitál… -> není elita která dokáže převzít vedení státu
- mnozí vůdci uznávají, že proces byl příliš uspěchaný
- vnik bipolární
soustavy
- komunistický blok = 15 zemí při rozmachu (9 Evropských; 5 Asijských; a 1 Latinsko – Americká – Kuba) + 20 nových rozvojových zemí (dostávali půjčky a zbraně na oplátku poskytovali území pro vojenské základny) => uzavřený blok
- dováželi potraviny (50 mil. tun obilí za rok dovezlo SSSR v době neúrody) – USA snímala lány SSSR a dopředu věděla jaká bude úroda – když špatná pak zvedla ceny obilí
- s rozpadem bloku vznikly velké naděje
- ekonomika USA se za 2. sv. v. dostala do velkých obrátek
- Německo bylo po 2. sv. v. ponecháno svému osudu <= protiněmecká nálada (vraceli se vězni z koncentračních táborů); muži byli mrtví nebo zajatí; Rusové drancovali, co zbylo
- Japonsko bylo také ponecháno svému osudu – Severní Korea napadla Jižní Koreu – teprve pak se o to začalo OSN a USA zajímat
- 1968 pokud se bude USA při vpádu vojsk Varšavské smlouvy angažovat, tak bude SSSR atakovat Skandinávii a Hamburk
- v 60. letech hospodářský boom
- v průběhu 70.
let ropné šoky
v 1973 a 1979
- nejhorší období světové ekonomiky
- organizováno organizací OPEC (organizace zemí, které těží ropu => hlavně Arabské země – mají víc než 70% podíl)
- ropa jako energie ovlivňuje vše
- uhlí je rozmístěno téměř rovnoměrně ale ropa je ze 2/3 rozmístěna v zemích Předního východu a polovina je v Saudské Arábii – dnes by ropa mohla dojít do 40let
- Irán je sice bohatý na ropu, ale je zde velká bída, která kontrastuje s přepychovými městy => monopolní situace
- před rokem 1973 stál jeden barel (159 litrů) cca 2 USD -> 1973 stál 15 USD
- příděl ropy a dalších surovin; otvírání zásoba a zintenzivňoval se ropný geologický průzkum; vytvářejí se rezervy (na 14 dní, prý více než na půl roku) <= probíhá v USA
- Norsko hospodářský boom – našlo ropu a zemní plyn; těží se i ve V. B. => libra získala velkou stabilitu
- vyspělé země nuceny k totální přeměně svých strojů na ty, které šetří energií a také restrukturalizují výrobu
- hospodářská integrace (EU) v dekádě 1973 – 1982 stagnuje => tzv. Ztracená dekáda
- 150 zemí - ropu budou kupovat za nižší cenu; OPEC bude investovat =>nadšení; dluhopisy – splatnost 20 až 30 let
- petrodolarové země
- paradoxně nemají vyspělé hospodářství (staví honosné stavby X bída)
- vzájemné války (v Perském zálivu 1, 5 mil. mrtvých)
- následek je rozdělený svět
- východní blok využívá propagand (že za to může kapitalismus)
- SSSR má dostatek ropy pro sebe i pro své přátele
- ze začátku zde byla cena ropy nízká (způsobeno plánování – např. pětiletka), ale když cena jinde klesala, tak naopak byla vysoká (80. léta) => hospodářská krize
- krátce před Sametovou revolucí byl Štrougal v Japonsku v továrnách – byl několik dní šokován, pak prohlásil: „Vítejte v Československu technickém muzeu Evropy!“ – tyto cedule pověste na hranicích
- 1983 cena ropy klesla až pod 10 USD za barel => ropný antišok
- nositelem pokroku jsou stále tři centra
- hospodářský vývoj Číny a Indie roste
- každý třetí obyvatel planety je buď Číňan nebo Ind
- nejchudší země
- oddělení východního bloku železnou oponou (obava z informací ze západu a odchodu na západ) – izolace ze slabosti a ne ze síly
- znovu se potvrdila funkce třech hospodářských center
- konec 50. let Německý hospodářský zázrak
- 60. léta – Asijské industrializované země a země s významnými zdroji => cekem blahobyt
90. LÉTA
- ekonomika roste s výjimkou 1991 – hlavně USA (za Clintona)
- tzv. nové ekonomiky v čele Microsoft…
- vědecké výzkumy
- inflace měří změny spotřebitelské ceny zboží a služby
- EU dosáhla dobrých výsledků (proti USA jsou poloviční)
- dnes je výkon EU velice malý kolem 1% (snižují ho hlavně Francie a Německo)
- Německo se vyčerpalo sjednocením – ročně tam šlo 150 miliard Marek => téměř vyrovnané mzdy, ale nízká produktivita a vysoká nezaměstnanost (někde až 20%)
- musejí přijmout reformy
- Německo má nejdražší pracovní síly a to zdražuje ekonomiku
- Japonsko
- prožívá velký šok -> po 2. sv. v. patří k nejdynamičtějším ekonomikám
- mysleli si, že brzy předstihnou ostatní státy (hlavně USA), ale dnes stagnuje a potýká se záporným hospodářským růstem
- trochu rasistické (WC pro Japonce a zvlášť pro cizince)
-USA
- dvě slabá místa
- má zápornou obchodní bilanci
- schodek rozpočtu (kvůli financování válek)
1. sv. v.
- velmi ovlivnila svět
- definitivně posunula USA na 1. místo
- Versailská smlouva uložila Německu vysoké reparace => umožnila nástup Hitlera a tím vznik 2. sv. v.
- 1917 bolševická revoluce v Rusku => k moci se dostávají komunisti => po 2. sv. v. rozdělení světa
1929 krach na New Yorské burze
- znehodnocení portfolií
- zatím jediná úplná krize
- státy propagují protekcionalismus
USA
- po 2. sv. v. se začali angažovat nejen politicky, ale i vojensky (Irák; Saudská Arábie – Husain obsadil malý Kuvajt, který měl velké zásoby ropy; Balkán – Evropa nebyla schopna tento problém vyřešit; Afghánistán)
Problém: Irán směřuje k výrobě jaderných zbraní
- obohacuje uran – prý pro mírové účely
- ale prý nepotřebuje drahé jaderné elektrárny, protože má lacinější zdroje
- možná se ho někdo bude snažit odstranit
1944 – základ nového měnového systému
- Světová banka
- MMF
- Světová organizace GATT
=>měli pomoci stabilizovat měnový systém, podporovat světový obchod a předcházet ekonomickým krizím
Marshallův plán obnovy poválečné Evropy
- 1947
- za války generál a později ministr
- nejen potravinová pomoc, ale i financování zničených míst země a strojů a technologií
- Československo o něj mělo zájem, ale Stalin byl jednoznačně proti => povolal si Jana Masaryka (ministr zahraničí) do SSSR – „Odjížděl jsem jako Československý ministr zahraničních věcí a vracím se jako Stalinův pacholek!“ – krátce na to je nalezen pod okny Černínského paláce mrtvý
1949
- vítězství komunistů v Číně (komunistická revoluce)
- Mao Ce-tung
- trestal své fiktivní nepřátele
- po jeho smrti zahájeny reformy
- zemědělství – do té doby komuny (na jeden rok dostávali 1 oblek; 1 boty a zdarma jídlo) => zrušení komun - zemědělské rodiny dostaly půdu na 20 až 30 let do užívání; mohou zaměstnat až pět osob, ale musejí tam už být zaměstnáni všichni členové rodiny => dnes vyrábí velice kvalitní těstoviny, konzervy… (to samé udělal i Tchaiwan – zrušil družstva)
- průmysl
- „Měli bychom Mao Ce-tungovi stavět pomníky, protože v ekonomickém vývoji zdržel Čínu o 50let.“
- nejlidnatější zemí bude Indie, protože Čína už svůj populační boom překonala
Pařížská smlouva – Společenství uhlí a oceli
1958 Římské smlouvy – vytvoření EHS (evropské hospodářské společenství)
Rozpad východního bloku
- postupná transformace na tržní ekonomiku
- některé země jsou členy NATO a EU
- systém plánované ekonomiky je nekonkurence schopný
1999
- vznik nové měny – Euro
- vytvořená měnová unie 11 států
- Evropa se chce stát nejvýkonnější ekonomikou
- mnoho komodit se obchoduje v dolarech – snaha vytvořit „ekvivavelnt“ (,ale nyní je stejně objem dolaru dominantní)
Domácí produkt
- tvořen:
- výdaje domácností; investice; firem; veřejné výdaje; saldo zahraničního obchodu
- dělení:
- více jak 9 000 USD/osoba – země s vysokým důchodem
- více jak 800 USD/osoba – země se středním důchodem
- méně jak 800 USD/osoba – země s nízkým důchodem
výše může být dána jednou důležitou surovinou, která to vyžene, a na druhou stranu je tam bída
- nominální kurz:
- vyjadřuje reálnou hodnotu
- kvantitativní poměr dvou měn které jsou rozlišné
- parita kupní síly – vyjadřuje vnitřní kupní sílu
- koš zboží a služeb:
- ocení se nejprve v korunách a následně v USD
- u nás jsou nižší mzdy, ale poloviční náklady (rozdíl životní úrovně je 2x – kupní síla; ve mzdách 4x)
- zachycuje pouze pozitivní aktivity
- nezahrnuje katastrofy, ekologické aktivity…
HDI
- index lidského rozvoje
- očekávaná délka dožití
- délka života – maximální délka dožití je 85 let (čím více tím lépe)
- dosažené vzdělání – přes 1/2 této váhy je podíl gramotných
- dokončené vzdělání
- HDP
Index lidské chudoby
- zvlášť pro rozvojové země a zvlášť pro rozvinuté země
- rozvojové země
- doba dožití je velmi důležitá
- podíl obyvatel, kteří se nedožijí 60 let
- podíl funkčně vzdělaných – většina
- podíl funkčně nevzdělaných – např. neovládají dostatečně PC
- méně než 50% hrubého průměrného měsíčního přijmu (u nás je průměrné zdanění 3500 z 18 000 => kdo má méně než 7 000 čistého)
- počet nezaměstnaných déle než jeden rok (EU se potýká s nezaměstnaností okolo 10%) – sezónní nezaměstnanost zkresluje (např. číšníci, pracovníci na stavbách)
- pokus o vyjádření bohatství (lidský kapitál, vyprodukovaný kapitál, přírodní kapitál)
- největší váhu 2/3 má lidský kapitál – zdraví, dovednosti, vzdělání
- přírodní zdroje 1/4
- vyprodukovaný kapitál
=>reálné bohatství státu měří se v USD (Austrálie je nejbohatší, na 8. a 9. místě jsou Spojené Arabské Emiráty)
- klasicky rozvinuté zemně rozvíjejí všechny sektory rovnoměrně (je jich 20)
- nás sice pasovali do rozvinutých zemí
- 72% členských zemí EU
- tři části vyspělého světa mají v jistém slova smyslu jiný přístup k řešení sociálních problémů
- v 90. letech mela Evropa poloviční růst
USA
- vývoj spojen s podporou individualistických hodnot
- podpora jednotlivého podnikatele
- vzdělání; rychlé začínání a ukončování pracovního poměru
- self-mademan – vlastní pílí se dokáže prosadit
- jednotliví pracovníci mají mít osobní iniciativu
- od tohoto způsobu se odvíjí ekonomika – svoboda trhu a seberegulace => jednotlivcům nesmí být bráněno a stát je nesmí podlamovat
- regulace státu – právo, pořádek a ochrana před vnějším nepřítelem
- v 19. stol. mělo 5 000 000 obyv. a v roce 1900 již 100 000 000 obyv. <= v Evropě byla průmyslová revoluce a v USA vstupovali do neošetřeného prostředí => do dnes výdaje do sociálního systému jsou nižší
- 15 000 000 podnikatelských subjektů
- podnik jednotlivce; licence; ručení neomezené; má výhradní moc; 3/4 podniků a 1/4 partnership – s ručením neomezeným s. r. o. a korporace a. s. => transnacionální podniky
- transnacionální podniky – původně byly v prostoru USA, ale rozvíjely a bohatly => prosperita a rozvoj podniku => překroročily hranice a expandovaly – dnes to jsou nejsilnější podniky
- základ kapitálové ekonomiky
- akcionáři čekají zhodnocení
- vyplacené dividendy musí být lepší než úroky v bankách, aby je nezačali prodávat => musí vytvořit dostatečný oběh nerozděleného zisku akcionářům, aby se podnik rozvíjel <= zpětný odraz americké podniky vykazují vyšší míru zisku než Evropské a Japonské (špičkoví manažeři patří mezi nejlépe placené vrstvy 5 – 10 milionů USD ročně; Evropští 1/2 a Japonští 1/3 manažeři dosahují příjmu)
- zaměstnanci jsou přijímáni jen na vykonání určitého úkolu
- mají poměrně slabé odbory, protože pro ně není nálada – za studené války do odborů vniklo mnoho agentů ze SSSR => zkorumpovali se
- průměrný vlastník akcií – běloch, 47 let, 100 000 USD příjem, vlastní 100 000 USD v akciích
- černoši a hispánci (je jich více – na pobřeží k Africe více než 1/2) vlastní 5% a asiati 2% akcií
- generace x 20 – 35 let – jsou více dynamičtí mají 80 – 90% svého majetku uloženo v akciích
- rozdíl mezi Evropou je, že 2/3 Američanů chudé považují za líné
- často se za lepší prací stěhují
- 2/3 Evropanů si myslí, že za to že jsou chudí nemohou => mělo by se jim pomáhat – tedy hlavně stát
- rozpočet z 30% tvoří daně – jsou přerozdělovány
- je zde malá charita
Evropa
- sociálně tržní hospodářství
- má velmi silné odbory
- 50% rozpočtu tvoří daně a ty jsou pak přerozdělovány
- není zde dost možné, aby se pracovní síly stěhovali za prací napříč státem natož celou Evropou
Japonsko a další východoasijské země
- typická je vysoká míra úspor (především u obyvatel)
- z 50% vlastní zdroj v úsporách domácností (v bankách)
- v nedávné historii sociální podpora neexistovala
- za 1. republiky pouze státní zaměstnanci (důchody, zdravotní pojištění)
- každý si zde šetří na stáří a pro případ nemoci => kapitál je téměř konstantní
- akciový kapitál nemá tak velkou sílu jako v USA – tlak akcionářů na dividendy není tak vysoký (důležitá je stabilita akcií ne zisk) => modernizace podniků je větší
- pracovní síla je velice pilná a pracovitá, mají dlouhou pracovní dobu
- management chodí do práce standardně i v sobotu (workholismus)
- jsou vzdělaní – základní vzdělání končí v 18 letech; 280 dní školy; přijímací zkoušky jsou velice těžké a definitivně rozhodují o životě => pokud nemají VŠ – mají podřadnou práci
- ne jednotlivec, ale skupina – souvisí to s vývojem společnosti (v období feudalismu byli tvrdě nucení pracovat => dostalo se jim to do krve)
- když vstupují do firmy => mnohdy jsou tam celoživotně zaměstnáni (seniorita – způsob povyšování)
- podnikové odbory
- mají jiný zájem díky celoživotnímu zaměstnání
- pouze na úrovni podniku
- kooperativní vztah mezi vedením a zaměstnanci (společně se na tom co by se mělo zlepšit radí odboráři, dělníci i vedení)
- státní zásahy do hospodářství
- jsou stále
- při osazování míst do vlády se tam snaží dostat mladí a pak v 50 letech přecházejí do managementu firem
- výběr daní do rozpočtu je nižší než v USA 25 – 27% - způsobeno malým sociálním zabezpečením
- velké výdaje na vzdělání a podpora výzkumných parků
- indikativní plánování
- ministerstvo průmyslu a zahraničního obchodu vytváří indikativní plány na 5 a 3 roky; každoročně hodnotí vývoj a závěrem doporučí jak by měli firmy postupovat
- není to centrální plánování, ale pouze doporučení
- doporučuje které obory by se měly rozvíjet…(např. automobilový průmysl do USA Toyota prodávala auta s 10 letou zárukou – záruka se samozřejmě odrazila v ceně)
- není důležitý zisk, ale stabilita a následná možnost rozvoje
- management může o firmě rozhodovat více než akcionáři
- hledají se alternativy pohonů v automobilovém průmyslu
- objem produkce a obchodu se odehrával v Euroamerickém prostoru, ale s přelomem tisíciletí se posunulo Asijského prostoru (v pozadí je Čína)
=> Evropa ztrácí svou výkonnost a perspektivu => definován požadavek vyrovnat a předstihnout USA – těžké a možná i nereálné (pokud to ale nesplní dostane se na chvost)
- pozice Číny v Africe je dominující (kupuje si přírodní zdroje i vládnoucí vrstvy) => získává si přátele
Hmotný obchod
- absolutně setrvale roste
- 1950 – 2000 vzrostl světový obchod 20x; HDP 1, 9x
- podíl toho co si vyprodukuji
- více otevřená ekonomika
- země s velkou otevřeností ekonomiky x země s malou otevřeností ekonomiky
12% USA; 70% Belgie – míra otevřenosti ekonomiky
Změna struktury mezinárodního obchodu
- agrární produkty, ropa, průmyslové komodity
Agrární produkty Průmyslové komodity Ropné produkty
1960 1/3 1/2 1/6
2000 1/7 2/3 1/4
- důvod změny: agrární produkty mají stále stejnou strukturu, ale průmyslové komodity mají stále nové výrobky
Váha jednotlivých světových segmentů na světový obchod
- 3/4 připadá na 15% obyvatel rozvinutých zemí => vyspělé země jsou na sobě závislé; více než 2/3 jejich exportu jde do rozvojových zemí
Služby
- turistika, banky, reklama, autorská činnost, zdravotnictví, telekomunikace
- 80% podílu
- 3 biliony USD
Kapitál
- přímé zahraniční investice – zpravidla je používají korporace (stavby na zelené louce)
- přes 1 bilion USD
- portfolia - zájemce koupí většinu akcií => majoritní vlastník
- koupí jiný podnik => fúze (spojení dvou podobných podniků)
- půjčky:
- komerční banky přes hranice
- mezistátní (mezivládní) např. pro stavbu ropovodu…mají lepší podmínky než od komerčních bank (naše vláda vám půjčí a vy nám umožníte používat…)
- půjčky od
Světové banky nebo MMF:
- SB – pro rozvojové země
- MMF – půjčuje svým členům za výhodných podmínek
- spekulativní
kapitál:
- kapitál se přesouvá do země, která má výhodnější úroky než jsou v mateřské zemi
- náhlý útěk ukazuje na problémy v ekonomice
- nákup a prodej měn ukazuje na problémy v ekonomice
- ovlivněn devizovými spekulativy; investory
- nejvíce ho směřuje do USA, kde je ekonomika silná a stabilní
- rozhodující faktor světového obchodu
Know – how
- mezinárodní obchod s licencemi
- za úplatu prodá právo na užívání jiné straně
- z 95% ve vyspělých zemích; 95% z 95% mezi rozvojovými zeměmi
- zajišťuje technický pokrok
Pracovní síly
- do 2. sv. v. z Evropy a Afriky do USA
Subjekty které konají světový obchod
- subdodavatelé
- firmy
- transnacionální
(nadnárodní)
- hlavně ve vyspělých ekonomikách nejprve působí úspěšně uvnitř státu => zisky – nemohou se uvnitř státu alokovat => expandují za hranice
- představují globalizaci světového hospodářství
Národní produkt se do jisté míry vytrácí
- pozitiva:
- přichází kapitál – domácí kapitál téměř neexistuje
- nové moderní technologie – konkurence schopné produkty
- roste zaměstnanost a příjmy zaměstnanců jsou mnohdy vyšší => více poptávají zboží
- subdodavatelé a subsubdodavatelé
- věda a výzkum
- reinvestice
- negativa:
- veškeré zisky soustřeďují do centrály a pak je přerozdělují => nedostanou se do země, kde je vyrobily
- minimalizace odbytového zisku vnitropodnikového plánování – náklady na výrobu produktu
- největší paradox – obrat jedné firmy je vyšší než obrat celé země (HDP)
- daňové prázdniny až 10 let; silnice, dálnice a byty; vzdělání zaměstnance přijde až na 200 000 Kč; zasíťování až k nosu
Stát
- fiskální (rozpočtová) funkce – pravidla pro tvorbu daní (veřejné rozpočty -> státní rozpočet)
- měnová funkce
- ne stát, ale centrální banka – funkce je zprostředkovaná
- může dle svého rozhodnutí ovlivnit svůj postoj => kurz pomocí devizových rezerv
- tvrdý kurz – když kurz klesne; za cizí měnu si koupíme více (příznivé pro turisty a nepříznivé pro podnikatele)
- měkký kurz – když kurz stoupne; za cizí měnu si koupíme méně (nepříznivé pro turisty ale příznivé pro podnikatele – exportéry)
- dnes se koruně důvěřuje
- má udržet inflaci ne devizový kurz
- nízká inflace nízké úroky
GATT
cena (jednotka) zboží celní sazba cena po proclení
1947 100 40 140
dnes 100 4 104
- 1947 následky krize (1929), kdy státy uzavřely své ekonomiky a zvýšily cla
- dnes se musí odůvodnit proč chce stát zvýšit clo
- v rámci EU je jednotná celní politika a cla mezi členskými státy neexistují
Platební bilance
- vnitřní výsledek platebních vztahů
- typický byl bimetalismus
- ten kdo měl drahé kovy razil peníze
- do konce předminulého století
- postupně skončil a nahradilo ho zlato => čistý zlatý standard (každý kdo měl Au mohl dojít do banky -> vyměnili mu ho za peníze které byli volně směnitelné -> putovalo přes hranice tzv. zlatá parita
- zlatá parita – každá bankovka měla určité množství zlata (zlatý standard), které se na rozdíl od dnešního kurzu měnil málo
- rozšiřovali se bankovky, státovky => neplnohodnotné peníze
- po 1. sv. v. zanikl zlaty standard a nepodařilo se ho obnovit
- za 1 200 Liber 12kg zlata
- národní peníze nebyli přímo směnitelné za zlato – poměrně krátkou dobu – do krize
- po krizi ve všech zemích končí zlato ve vnitřním peněžním oběhu a je centralizováno do státnících bank a je dáno ke krytí státního deficitu – prodej zlata za jiné měny a hradí tak pasivní saldo
- měkká měna – výhodné pro export nevýhodné pro vývozce
- tvrdá měně – výhodné pro vývozce nevýhodné pro export
- státy se po roce 1929 zakonzervovali protekcionalismem aby se k nim do ekonomiky nedostala krize ale nepomohlo to
- 1944 svolává USA konferenci => vznik Světové banky, MMF a Světové obchodní organizace
MMF
- pomáhá státům
- každoročně (min. 2x do roka) poskytuje expertizy => říká jim kde mají problémy
- poskytuje výhodné půjčky při pasivní bilanci a klade podmínky co musí udělat, aby se zlepšily
Světová banka
- půjčky do rozvojových zemí na rozvoj zemědělství i průmyslu
- základní princip je boj proti světové chudobě
Světová obchodní organizace
- nebyla založena po 2. sv. v., ale pouze dohodnuta
- liberalizace světového obchodu
- 1947 založen GATT
- po etapě obnovy bude revitalizace měn a stabilizace kurzu k USD (USD byla jediná měna směnitelná za zlato v centrální bance => zlatý dolarový standard) – za 2. sv. v. se většina zlata přestěhovala do USA kvůli nákupu zbraní => náklady spojenců na válku) byla dokončena 1959
- USA zaručila fixní kurzy => pevná cena zlata – trvalo to až do roku 1971 kdy se ukázalo, že je to neudržitelné, protože jednotlivé země měly různě silné ekonomiky i inflaci
- změna kurzu může pozitivně ovlivnit sílu ekonomiky
- Trojská mince 3, 33g 35 USD => USA dotovaly ostatní země
- Evropa se stala konkurence schopnou => podíl USA (USD) na trhu se zmenšoval
- jen 20% USD bylo ve zlatě
- zlatý dolarový standard od roku 1971 pouze soustředěn do centrální banky => mrtvý kov
- zrušením standardu se zlato dostalo na burzy cenných kovů (dnes je cena 400 USD)
- 1/2 obchodu v USD, 1/4 v EUR
Euro
- 1992 Maastricht
- rozhodnutí o společné měně, která vznikne koncem 90.let
- Maastrichtská kriteria (to, co musí státy splnit, aby mohly mít EUR)
- fiskální – pokud má stát záporný rozpočet, nesmí přesáhnout 3% HDP;
- monetární stabilita – inflace nesmí být vyšší než 3, 5%; úroková míra max. 3%; malá devalvace
- 1997 bude přijata nová měna
- nejdříve jen v bezhotovostní
- během několika prvních měsíců roku 2002 bude provedena výměna v oběhu
- některým zemím byl odpuštěn kumulovaný dluh
- byly fixovány kurzy
- pakt stability = dodržování Maastrichtských kritérií
- u nás až kolem 2010 (budeme poslední z 10 zemí, které v roce 2004 vstoupily do EU)
- nemá ho Dánsko, Švédsko a Velká Británie => má ho 12 zemí
- USD oslabil, protože je stanovována na devizových burzách, a tam nejsou obchodníci, ale spekulanti a investoři <= ovlivňuje to politická situace (americká ekonomika má 2x vyšší výkon a nižší nezaměstnanost než EU – twindeficit)
- pokud někdo začne hodně obchodovat s ropou v EUR místo v USD, může nastat řetězová reakce a začnou s ní obchodovat všichni (ropa je první komoditou co do objemu) => USD by byl závislý pouze na vnitřní ekonomice
- repo sazba a diskontní sazba
- povinně uložené peníze do centrální banky
- souhrn vztahů mezi jednotlivými subjekty
- subjekty: jednotlivci, společnosti (podniky), státy, nadnárodní společnosti
- tři hlavní skupiny zemí – rozvinuté ekonomiky, rozvojové ekonomiky a transformující se ekonomiky
Rozvinuté ekonomiky
- je jich nejmenší počet 29
- jsou vyspělé
OECD
- jsem členem od 1996
- organizace pro hospodářskou spolupráci
- založena 1960
- nezisková vládní organizace, zcela nezávislá, celosvětového pokrytí (bez rozvojových zemí)
- analytická činnost (návrhy)
Evropský hospodářský prostor – 1994 členové tehdejší EU a ESVO
RTE (rozvinuté tržní ekonomiky)
- Evropské centrum – EHS => ES => EU + ESVO (1961 evropské sdružení volného obchodu)
- Americké centrum – USA + Kanada
- Japonské centrum - + Austrálie + Nový Zéland (někdy JAR a Izrael)
RE (rozvojové ekonomiky)
- Latinská Amerika (od Mexika dolů)
- Afrika
- Asie (od Turecka po Jižní Koreu) + Oceánie
- část Evropy