Jdi na obsah Jdi na menu
 


Světová ekonomika

22. 3. 2006

SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

- vzniklo nedávno

- spojeno s průmyslovou revolucí (parní stroje, hutní závody...) v poslední 1/3 19.stol

- v Anglii (tehdy nejmocnější koloniální země) – při kolonializaci byla Indie bohatší než Anglie samotná => získali tím velké množství zlata a drahokamů => rozvoj vědy a hospodářství

v prům. rev. postupovala přes La Manche do Francie -> Německa -> Rakouska – Uherska

- 70% Rakousko – Uherského průmyslu bylo soustředěno do Českého království (bylo tady dostatek uhlí)

- s prům. rev. je spojeno uhlí <- vznik železnic umožnil převážet ve velkých objemech uhlí i výrobky

- ČKD – Praha; Škoda Plzeň…postupně vznikaly – kulminace mezi dvěma válkami (Česká a Moravská část – zbytek byl zaostalý)

- mnohé obory patřily mezi světovou špičku => pozitivní vliv na Českou Korunu

- po 2. sv. v. vše skončilo

- byli jsme izolováni železnou oponou => dodávky hlavně do SSSR

- byli jsme centrem průmyslově zaostale východní Evropy

- při ropných šocích západ modernizoval těžký průmysl na lehký (strojírenství), ale my ne

- se zpožděním se prům. rev. dostává do USA (asi 30-ti let)

- do Japonska se prům. rev. dostává 40. – 50. let po USA

- ve středověku byly mnohé kultury velmi vyspělé, ale nebyly schopny přijmout rozvoj (např. kulturní – islám nedovoluje oddělení náboženství od „státu“) => frustrace ze strany svých bývalých pozic – nalézání společného nepřítele a tím zapomínají na své problémy

- 1900 byla Velká Británie předstižena USA (věda / průmysl)

- 1914 byla Velká Británie předstižena USA v HDP

kapitalismus

- likvidace feudalismu (aby se lidé mohli stěhovat kam chtějí => rovnost mezi lidmi – šlechta X plebs)

- dva faktory

- vznik relativně samostatných státních objektů

- vnik mezinárodní dělby práce – dnes jsou některé státy na určitých jiných státech závislé (např. dovoz surovin)

HDP

- bohatství země není HDP, ale její know – how

- vyjadřuje kolik dokáže vyrobit a následně spotřebovat

- složky:

- určuje kondici ekonomiky

- když je pasivní, tak generace žijí na úkor příštích

obnova po 1. sv. v. (20. léta) A KRIZE

- nadšení, že už nikdy nebude světová válka

- otevírají se ekonomiky => odstraňování cel…

- najednou krach na New Yorské burze v říjnu roku 1929 (každý chtěl dobře koupit a pak ještě lépe prodat - panika (některé akcie nechtěl nikdo koupit) => nikdo nechtěl kupovat, ale všichni chtěli prodávat)

- obyvatelé kupovali pouze nejnutnější a nikdo neinvestoval

=> přestaly se točit peníze

=> kolaps hospodářství

=> 40% nezaměstnaných, ale neexistoval pro ně záchranný sociální systém

- do roku je krize v Evropě

- Roosevelt apeluje na USA, aby si věřili a začali pracovat, a tím stabilizovali ekonomiku

- následkem krize je protekcionalismus

=> uzavírání ekonomik; obrovská cla; totální zákaz dovážet velké sady výrobků

=> vstupuje na práh 2. sv. v.

- teoretici se od té doby snaží krizi zmírnit

- krizi je znát do dnes

- Německo dostalo po 1. sv. v. obrovské reparace a pozbylo některá území (ale hlavně se s tím nemohlo smířit) => je zde bída a do toho ještě přijde krize; Hitler následně okupuje téměř „celou Evropu“ (okupace a Železná válka)

- za 1. republiky jsem patřili mezi 10 nejvyspělejších ekonomik a dnes jsem na 40. místě

- zlaté období kolonialismu

SITUACE PO 2. SV. V.

- koncem 40. let rozpad koloniální soustavy -> vznikají relativně samostatné státy

- vůdcové studovali na západních univerzitách

- přechod mnohem dramatičtější než přechod z centrálně plánovaných ekonomik

- mizí obyvatelé, kapitál… -> není elita která dokáže převzít vedení státu

- mnozí vůdci uznávají, že proces byl příliš uspěchaný

- vnik bipolární soustavy

- komunistický blok = 15 zemí při rozmachu (9 Evropských; 5 Asijských; a 1 Latinsko – Americká – Kuba) + 20 nových rozvojových zemí (dostávali půjčky a zbraně na oplátku poskytovali území pro vojenské základny) => uzavřený blok

- dováželi potraviny (50 mil. tun obilí za rok dovezlo SSSR v době neúrody) – USA snímala lány SSSR a dopředu věděla jaká bude úroda – když špatná pak zvedla ceny obilí

- s rozpadem bloku vznikly velké naděje

- ekonomika USA se za 2. sv. v. dostala do velkých obrátek

- Německo bylo po 2. sv. v. ponecháno svému osudu <= protiněmecká nálada (vraceli se vězni z koncentračních táborů); muži byli mrtví nebo zajatí; Rusové drancovali, co zbylo

- Japonsko bylo také ponecháno svému osudu – Severní Korea napadla Jižní Koreu – teprve pak se o to začalo OSN a USA zajímat

- 1968 pokud se bude USA při vpádu vojsk Varšavské smlouvy angažovat, tak bude SSSR atakovat Skandinávii a Hamburk

- v 60. letech hospodářský boom

- v průběhu 70. let ropné šoky

v 1973 a 1979

- nejhorší období světové ekonomiky

- organizováno organizací OPEC (organizace zemí, které těží ropu => hlavně Arabské země – mají víc než 70% podíl)

- ropa jako energie ovlivňuje vše

- uhlí je rozmístěno téměř rovnoměrně ale ropa je ze 2/3 rozmístěna v zemích Předního východu a polovina je v Saudské Arábii – dnes by ropa mohla dojít do 40let

- Irán je sice bohatý na ropu, ale je zde velká bída, která kontrastuje s přepychovými městy => monopolní situace

- před rokem 1973 stál jeden barel (159 litrů) cca 2 USD -> 1973 stál 15 USD

- příděl ropy a dalších surovin; otvírání zásoba a zintenzivňoval se ropný geologický průzkum; vytvářejí se rezervy (na 14 dní, prý více než na půl roku) <= probíhá v USA

- Norsko hospodářský boom – našlo ropu a zemní plyn; těží se i ve V. B. => libra získala velkou stabilitu

- vyspělé země nuceny k totální přeměně svých strojů na ty, které šetří energií a také restrukturalizují výrobu

- hospodářská integrace (EU) v dekádě 1973 – 1982 stagnuje => tzv. Ztracená dekáda

- 150 zemí - ropu budou kupovat za nižší cenu; OPEC bude investovat =>nadšení; dluhopisy – splatnost 20 až 30 let

- petrodolarové země

- paradoxně nemají vyspělé hospodářství (staví honosné stavby X bída)

- vzájemné války (v Perském zálivu 1, 5 mil. mrtvých)

- následek je rozdělený svět

- východní blok využívá propagand (že za to může kapitalismus)

- SSSR má dostatek ropy pro sebe i pro své přátele

- ze začátku zde byla cena ropy nízká (způsobeno plánování – např. pětiletka), ale když cena jinde klesala, tak naopak byla vysoká (80. léta) => hospodářská krize

- krátce před Sametovou revolucí byl Štrougal v Japonsku v továrnách – byl několik dní šokován, pak prohlásil: „Vítejte v Československu technickém muzeu Evropy!“ – tyto cedule pověste na hranicích

- 1983 cena ropy klesla až pod 10 USD za barel => ropný antišok

- nositelem pokroku jsou stále tři centra

- hospodářský vývoj Číny a Indie roste

- každý třetí obyvatel planety je buď Číňan nebo Ind

- nejchudší země

- oddělení východního bloku železnou oponou (obava z informací ze západu a odchodu na západ) – izolace ze slabosti a ne ze síly

- znovu se potvrdila funkce třech hospodářských center

- konec 50. let Německý hospodářský zázrak

- 60. léta – Asijské industrializované země a země s významnými zdroji => cekem blahobyt

90. LÉTA

- ekonomika roste s výjimkou 1991 – hlavně USA (za Clintona)

- tzv. nové ekonomiky v čele Microsoft…

- vědecké výzkumy

- inflace měří změny spotřebitelské ceny zboží a služby

- EU dosáhla dobrých výsledků (proti USA jsou poloviční)

- dnes je výkon EU velice malý kolem 1% (snižují ho hlavně Francie a Německo)

- Německo se vyčerpalo sjednocením – ročně tam šlo 150 miliard Marek => téměř vyrovnané mzdy, ale nízká produktivita a vysoká nezaměstnanost (někde až 20%)

- musejí přijmout reformy

- Německo má nejdražší pracovní síly a to zdražuje ekonomiku

- Japonsko

- prožívá velký šok -> po 2. sv. v. patří k nejdynamičtějším ekonomikám

- mysleli si, že brzy předstihnou ostatní státy (hlavně USA), ale dnes stagnuje a potýká se záporným hospodářským růstem

- trochu rasistické (WC pro Japonce a zvlášť pro cizince)

-USA

- dvě slabá místa

- má zápornou obchodní bilanci

- schodek rozpočtu (kvůli financování válek)

1. sv. v.

- velmi ovlivnila svět

- definitivně posunula USA na 1. místo

- Versailská smlouva uložila Německu vysoké reparace => umožnila nástup Hitlera a tím vznik 2. sv. v.

- 1917 bolševická revoluce v Rusku => k moci se dostávají komunisti => po 2. sv. v. rozdělení světa

1929 krach na New Yorské burze

- znehodnocení portfolií

- zatím jediná úplná krize

- státy propagují protekcionalismus

USA

- po 2. sv. v. se začali angažovat nejen politicky, ale i vojensky (Irák; Saudská Arábie – Husain obsadil malý Kuvajt, který měl velké zásoby ropy; Balkán – Evropa nebyla schopna tento problém vyřešit; Afghánistán)

Problém: Irán směřuje k výrobě jaderných zbraní

- obohacuje uran – prý pro mírové účely

- ale prý nepotřebuje drahé jaderné elektrárny, protože má lacinější zdroje

- možná se ho někdo bude snažit odstranit

1944 – základ nového měnového systému

- Světová banka

- MMF

- Světová organizace GATT

=>měli pomoci stabilizovat měnový systém, podporovat světový obchod a předcházet ekonomickým krizím

Marshallův plán obnovy poválečné Evropy

- 1947

- za války generál a později ministr

- nejen potravinová pomoc, ale i financování zničených míst země a strojů a technologií

- Československo o něj mělo zájem, ale Stalin byl jednoznačně proti => povolal si Jana Masaryka (ministr zahraničí) do SSSR – „Odjížděl jsem jako Československý ministr zahraničních věcí a vracím se jako Stalinův pacholek!“ – krátce na to je nalezen pod okny Černínského paláce mrtvý

1949

- vítězství komunistů v Číně (komunistická revoluce)

- Mao Ce-tung

- trestal své fiktivní nepřátele

- po jeho smrti zahájeny reformy

- zemědělství – do té doby komuny (na jeden rok dostávali 1 oblek; 1 boty a zdarma jídlo) => zrušení komun - zemědělské rodiny dostaly půdu na 20 až 30 let do užívání; mohou zaměstnat až pět osob, ale musejí tam už být zaměstnáni všichni členové rodiny => dnes vyrábí velice kvalitní těstoviny, konzervy… (to samé udělal i Tchaiwan – zrušil družstva)

- průmysl

- „Měli bychom Mao Ce-tungovi stavět pomníky, protože v ekonomickém vývoji zdržel Čínu o 50let.“

- nejlidnatější zemí bude Indie, protože Čína už svůj populační boom překonala

Pařížská smlouva – Společenství uhlí a oceli

1958 Římské smlouvy – vytvoření EHS (evropské hospodářské společenství)

Rozpad východního bloku

- postupná transformace na tržní ekonomiku

- některé země jsou členy NATO a EU

- systém plánované ekonomiky je nekonkurence schopný

1999

- vznik nové měny – Euro

- vytvořená měnová unie 11 států

- Evropa se chce stát nejvýkonnější ekonomikou

- mnoho komodit se obchoduje v dolarech – snaha vytvořit „ekvivavelnt“ (,ale nyní je stejně objem dolaru dominantní)

Domácí produkt

- tvořen:

- výdaje domácností; investice; firem; veřejné výdaje; saldo zahraničního obchodu

- dělení:

- více jak 9 000 USD/osoba – země s vysokým důchodem

- více jak 800 USD/osoba – země se středním důchodem

- méně jak 800 USD/osoba – země s nízkým důchodem

výše může být dána jednou důležitou surovinou, která to vyžene, a na druhou stranu je tam bída

- nominální kurz:

- vyjadřuje reálnou hodnotu

- kvantitativní poměr dvou měn které jsou rozlišné

- parita kupní síly – vyjadřuje vnitřní kupní sílu

- koš zboží a služeb:

- ocení se nejprve v korunách a následně v USD

- u nás jsou nižší mzdy, ale poloviční náklady (rozdíl životní úrovně je 2x – kupní síla; ve mzdách 4x)

- zachycuje pouze pozitivní aktivity

- nezahrnuje katastrofy, ekologické aktivity…

HDI

- index lidského rozvoje

- očekávaná délka dožití

- délka života – maximální délka dožití je 85 let (čím více tím lépe)

- dosažené vzdělání – přes 1/2 této váhy je podíl gramotných

- dokončené vzdělání

- HDP

Index lidské chudoby

- zvlášť pro rozvojové země a zvlášť pro rozvinuté země

- rozvojové země

- doba dožití je velmi důležitá

- podíl obyvatel, kteří se nedožijí 60 let

- podíl funkčně vzdělaných – většina

- podíl funkčně nevzdělaných – např. neovládají dostatečně PC

- méně než 50% hrubého průměrného měsíčního přijmu (u nás je průměrné zdanění 3500 z 18 000 => kdo má méně než 7 000 čistého)

- počet nezaměstnaných déle než jeden rok (EU se potýká s nezaměstnaností okolo 10%) – sezónní nezaměstnanost zkresluje (např. číšníci, pracovníci na stavbách)

- pokus o vyjádření bohatství (lidský kapitál, vyprodukovaný kapitál, přírodní kapitál)

- největší váhu 2/3 má lidský kapitál – zdraví, dovednosti, vzdělání

- přírodní zdroje 1/4

- vyprodukovaný kapitál

=>reálné bohatství státu měří se v USD (Austrálie je nejbohatší, na 8. a 9. místě jsou Spojené Arabské Emiráty)

- klasicky rozvinuté zemně rozvíjejí všechny sektory rovnoměrně (je jich 20)

- nás sice pasovali do rozvinutých zemí

- 72% členských zemí EU

- tři části vyspělého světa mají v jistém slova smyslu jiný přístup k řešení sociálních problémů

- v 90. letech mela Evropa poloviční růst

USA

- vývoj spojen s podporou individualistických hodnot

- podpora jednotlivého podnikatele

- vzdělání; rychlé začínání a ukončování pracovního poměru

- self-mademan – vlastní pílí se dokáže prosadit

- jednotliví pracovníci mají mít osobní iniciativu

- od tohoto způsobu se odvíjí ekonomika – svoboda trhu a seberegulace => jednotlivcům nesmí být bráněno a stát je nesmí podlamovat

- regulace státu – právo, pořádek a ochrana před vnějším nepřítelem

- v 19. stol. mělo 5 000 000 obyv. a v roce 1900 již 100 000 000 obyv. <= v Evropě byla průmyslová revoluce a v USA vstupovali do neošetřeného prostředí => do dnes výdaje do sociálního systému jsou nižší

- 15 000 000 podnikatelských subjektů

- podnik jednotlivce; licence; ručení neomezené; má výhradní moc; 3/4 podniků a 1/4 partnership – s ručením neomezeným s. r. o. a korporace a. s. => transnacionální podniky

- transnacionální podniky – původně byly v prostoru USA, ale rozvíjely a bohatly => prosperita a rozvoj podniku => překroročily hranice a expandovaly – dnes to jsou nejsilnější podniky

- základ kapitálové ekonomiky

- akcionáři čekají zhodnocení

- vyplacené dividendy musí být lepší než úroky v bankách, aby je nezačali prodávat => musí vytvořit dostatečný oběh nerozděleného zisku akcionářům, aby se podnik rozvíjel <= zpětný odraz americké podniky vykazují vyšší míru zisku než Evropské a Japonské (špičkoví manažeři patří mezi nejlépe placené vrstvy 5 – 10 milionů USD ročně; Evropští 1/2 a Japonští 1/3 manažeři dosahují příjmu)

- zaměstnanci jsou přijímáni jen na vykonání určitého úkolu

- mají poměrně slabé odbory, protože pro ně není nálada – za studené války do odborů vniklo mnoho agentů ze SSSR => zkorumpovali se

- průměrný vlastník akcií – běloch, 47 let, 100 000 USD příjem, vlastní 100 000 USD v akciích

- černoši a hispánci (je jich více – na pobřeží k Africe více než 1/2) vlastní 5% a asiati 2% akcií

- generace x 20 – 35 let – jsou více dynamičtí mají 80 – 90% svého majetku uloženo v akciích

- rozdíl mezi Evropou je, že 2/3 Američanů chudé považují za líné

- často se za lepší prací stěhují

- 2/3 Evropanů si myslí, že za to že jsou chudí nemohou => mělo by se jim pomáhat – tedy hlavně stát

- rozpočet z 30% tvoří daně – jsou přerozdělovány

- je zde malá charita

Evropa

- sociálně tržní hospodářství

- má velmi silné odbory

- 50% rozpočtu tvoří daně a ty jsou pak přerozdělovány

- není zde dost možné, aby se pracovní síly stěhovali za prací napříč státem natož celou Evropou

Japonsko a další východoasijské země

- typická je vysoká míra úspor (především u obyvatel)

- z 50% vlastní zdroj v úsporách domácností (v bankách)

- v nedávné historii sociální podpora neexistovala

- za 1. republiky pouze státní zaměstnanci (důchody, zdravotní pojištění)

- každý si zde šetří na stáří a pro případ nemoci => kapitál je téměř konstantní

- akciový kapitál nemá tak velkou sílu jako v USA – tlak akcionářů na dividendy není tak vysoký (důležitá je stabilita akcií ne zisk) => modernizace podniků je větší

- pracovní síla je velice pilná a pracovitá, mají dlouhou pracovní dobu

- management chodí do práce standardně i v sobotu (workholismus)

- jsou vzdělaní – základní vzdělání končí v 18 letech; 280 dní školy; přijímací zkoušky jsou velice těžké a definitivně rozhodují o životě => pokud nemají VŠ – mají podřadnou práci

- ne jednotlivec, ale skupina – souvisí to s vývojem společnosti (v období feudalismu byli tvrdě nucení pracovat => dostalo se jim to do krve)

- když vstupují do firmy => mnohdy jsou tam celoživotně zaměstnáni (seniorita – způsob povyšování)

- podnikové odbory

- mají jiný zájem díky celoživotnímu zaměstnání

- pouze na úrovni podniku

- kooperativní vztah mezi vedením a zaměstnanci (společně se na tom co by se mělo zlepšit radí odboráři, dělníci i vedení)

- státní zásahy do hospodářství

- jsou stále

- při osazování míst do vlády se tam snaží dostat mladí a pak v 50 letech přecházejí do managementu firem

- výběr daní do rozpočtu je nižší než v USA 25 – 27% - způsobeno malým sociálním zabezpečením

- velké výdaje na vzdělání a podpora výzkumných parků

- indikativní plánování

- ministerstvo průmyslu a zahraničního obchodu vytváří indikativní plány na 5 a 3 roky; každoročně hodnotí vývoj a závěrem doporučí jak by měli firmy postupovat

- není to centrální plánování, ale pouze doporučení

- doporučuje které obory by se měly rozvíjet…(např. automobilový průmysl do USA Toyota prodávala auta s 10 letou zárukou – záruka se samozřejmě odrazila v ceně)

- není důležitý zisk, ale stabilita a následná možnost rozvoje

- management může o firmě rozhodovat více než akcionáři

- hledají se alternativy pohonů v automobilovém průmyslu

- objem produkce a obchodu se odehrával v Euroamerickém prostoru, ale s přelomem tisíciletí se posunulo Asijského prostoru (v pozadí je Čína)

=> Evropa ztrácí svou výkonnost a perspektivu => definován požadavek vyrovnat a předstihnout USA – těžké a možná i nereálné (pokud to ale nesplní dostane se na chvost)

- pozice Číny v Africe je dominující (kupuje si přírodní zdroje i vládnoucí vrstvy) => získává si přátele

Hmotný obchod

- absolutně setrvale roste

- 1950 – 2000 vzrostl světový obchod 20x; HDP 1, 9x

- podíl toho co si vyprodukuji

 - více otevřená ekonomika

- země s velkou otevřeností ekonomiky x země s malou otevřeností ekonomiky

12% USA; 70% Belgie – míra otevřenosti ekonomiky

Změna struktury mezinárodního obchodu

- agrární produkty, ropa, průmyslové komodity

Agrární produkty  Průmyslové komodity  Ropné produkty

1960   1/3    1/2    1/6

2000   1/7   2/3   1/4

- důvod změny: agrární produkty mají stále stejnou strukturu, ale průmyslové komodity mají stále nové výrobky

Váha jednotlivých světových segmentů na světový obchod

- 3/4 připadá na 15% obyvatel rozvinutých zemí => vyspělé země jsou na sobě závislé; více než 2/3 jejich exportu jde do rozvojových zemí

Služby

- turistika, banky, reklama, autorská činnost, zdravotnictví, telekomunikace

- 80% podílu

- 3 biliony USD

Kapitál

- přímé zahraniční investice – zpravidla je používají korporace (stavby na zelené louce)

- přes 1 bilion USD

- portfolia - zájemce koupí většinu akcií => majoritní vlastník

- koupí jiný podnik => fúze (spojení dvou podobných podniků)

- půjčky:

- komerční banky přes hranice

- mezistátní (mezivládní) např. pro stavbu ropovodu…mají lepší podmínky než od komerčních bank (naše vláda vám půjčí a vy nám umožníte používat…)

- půjčky od Světové banky nebo MMF:

- SB – pro rozvojové země

- MMF – půjčuje svým členům za výhodných podmínek

- spekulativní kapitál:

- kapitál se přesouvá do země, která má výhodnější úroky než jsou v mateřské zemi

- náhlý útěk ukazuje na problémy v ekonomice

- nákup a prodej měn ukazuje na problémy v ekonomice

- ovlivněn devizovými spekulativy; investory

- nejvíce ho směřuje do USA, kde je ekonomika silná a stabilní

- rozhodující faktor světového obchodu

Know – how

- mezinárodní obchod s licencemi

- za úplatu prodá právo na užívání jiné straně

- z 95% ve vyspělých zemích; 95% z 95% mezi rozvojovými zeměmi

- zajišťuje technický pokrok

Pracovní síly

- do 2. sv. v. z Evropy a Afriky do USA

Subjekty které konají světový obchod

- subdodavatelé

- firmy

- transnacionální (nadnárodní)

- hlavně ve vyspělých ekonomikách nejprve působí úspěšně uvnitř státu => zisky – nemohou se uvnitř státu alokovat => expandují za hranice

- představují globalizaci světového hospodářství

Národní produkt se do jisté míry vytrácí

- pozitiva:

- přichází kapitál – domácí kapitál téměř neexistuje

- nové moderní technologie – konkurence schopné produkty

- roste zaměstnanost a příjmy zaměstnanců jsou mnohdy vyšší => více poptávají zboží

- subdodavatelé a subsubdodavatelé

- věda a výzkum

- reinvestice

- negativa:

- veškeré zisky soustřeďují do centrály a pak je přerozdělují => nedostanou se do země, kde je vyrobily

- minimalizace odbytového zisku vnitropodnikového plánování – náklady na výrobu produktu

- největší paradox – obrat jedné firmy je vyšší než obrat celé země (HDP)

- daňové prázdniny až 10 let; silnice, dálnice a byty; vzdělání zaměstnance přijde až na 200 000 Kč; zasíťování až k nosu

Stát

- fiskální (rozpočtová) funkce – pravidla pro tvorbu daní (veřejné rozpočty -> státní rozpočet)

- měnová funkce

- ne stát, ale centrální banka – funkce je zprostředkovaná

- může dle svého rozhodnutí ovlivnit svůj postoj => kurz pomocí devizových rezerv

- tvrdý kurz – když kurz klesne; za cizí měnu si koupíme více (příznivé pro turisty a nepříznivé pro podnikatele)

- měkký kurz – když kurz stoupne; za cizí měnu si koupíme méně (nepříznivé pro turisty ale příznivé pro podnikatele – exportéry)

- dnes se koruně důvěřuje

- má udržet inflaci ne devizový kurz

- nízká inflace nízké úroky

GATT

cena (jednotka) zboží celní sazba cena po proclení

1947  100   40  140

dnes   100   4  104

- 1947 následky krize (1929), kdy státy uzavřely své ekonomiky a zvýšily cla

- dnes se musí odůvodnit proč chce stát zvýšit clo

- v rámci EU je jednotná celní politika a cla mezi členskými státy neexistují

Platební bilance

- vnitřní výsledek platebních vztahů

- typický byl bimetalismus

- ten kdo měl drahé kovy razil peníze

- do konce předminulého století

- postupně skončil a nahradilo ho zlato => čistý zlatý standard (každý kdo měl Au mohl dojít do banky -> vyměnili mu ho za peníze které byli volně směnitelné -> putovalo přes hranice tzv. zlatá parita

- zlatá parita – každá bankovka měla určité množství zlata (zlatý standard), které se na rozdíl od dnešního kurzu měnil málo

- rozšiřovali se bankovky, státovky => neplnohodnotné peníze

- po 1. sv. v. zanikl zlaty standard a nepodařilo se ho obnovit

- za 1 200 Liber 12kg zlata

- národní peníze nebyli přímo směnitelné za zlato – poměrně krátkou dobu – do krize

- po krizi ve všech zemích končí zlato ve vnitřním peněžním oběhu a je centralizováno do státnících bank a je dáno ke krytí státního deficitu – prodej zlata za jiné měny a hradí tak pasivní saldo

- měkká měna – výhodné pro export nevýhodné pro vývozce

- tvrdá měně – výhodné pro vývozce nevýhodné pro export

- státy se po roce 1929 zakonzervovali protekcionalismem aby se k nim do ekonomiky nedostala krize ale nepomohlo to

- 1944 svolává USA konferenci => vznik Světové banky, MMF a Světové obchodní organizace

MMF

- pomáhá státům

- každoročně (min. 2x do roka) poskytuje expertizy => říká jim kde mají problémy

- poskytuje výhodné půjčky při pasivní bilanci a klade podmínky co musí udělat, aby se zlepšily

 Světová banka

- půjčky do rozvojových zemí na rozvoj zemědělství i průmyslu

- základní princip je boj proti světové chudobě

Světová obchodní organizace

- nebyla založena po 2. sv. v., ale pouze dohodnuta

- liberalizace světového obchodu

- 1947 založen GATT

- po etapě obnovy bude revitalizace měn a stabilizace kurzu k USD (USD byla jediná měna směnitelná za zlato v centrální bance => zlatý dolarový standard) – za 2. sv. v. se většina zlata přestěhovala do USA kvůli nákupu zbraní => náklady spojenců na válku) byla dokončena 1959

- USA zaručila fixní kurzy => pevná cena zlata – trvalo to až do roku 1971 kdy se ukázalo, že je to neudržitelné, protože jednotlivé země měly různě silné ekonomiky i inflaci

- změna kurzu může pozitivně ovlivnit sílu ekonomiky

- Trojská mince 3, 33g 35 USD => USA dotovaly ostatní země

- Evropa se stala konkurence schopnou => podíl USA (USD) na trhu se zmenšoval

- jen 20% USD bylo ve zlatě

- zlatý dolarový standard od roku 1971 pouze soustředěn do centrální banky => mrtvý kov

- zrušením standardu se zlato dostalo na burzy cenných kovů (dnes je cena 400 USD)

- 1/2 obchodu v USD, 1/4 v EUR

Euro

- 1992 Maastricht

- rozhodnutí o společné měně, která vznikne koncem 90.let

- Maastrichtská kriteria (to, co musí státy splnit, aby mohly mít EUR)

- fiskální – pokud má stát záporný rozpočet, nesmí přesáhnout 3% HDP;

- monetární stabilita – inflace nesmí být vyšší než 3, 5%; úroková míra max. 3%; malá devalvace

- 1997 bude přijata nová měna

- nejdříve jen v bezhotovostní

- během několika prvních měsíců roku 2002 bude provedena výměna v oběhu

- některým zemím byl odpuštěn kumulovaný dluh

- byly fixovány kurzy

- pakt stability = dodržování Maastrichtských kritérií

- u nás až kolem 2010 (budeme poslední z 10 zemí, které v roce 2004 vstoupily do EU)

- nemá ho Dánsko, Švédsko a Velká Británie => má ho 12 zemí

- USD oslabil, protože je stanovována na devizových burzách, a tam nejsou obchodníci, ale spekulanti a investoři <= ovlivňuje to politická situace (americká ekonomika má 2x vyšší výkon a nižší nezaměstnanost než EU – twindeficit)

- pokud někdo začne hodně obchodovat s ropou v EUR místo v USD, může nastat řetězová reakce a začnou s ní obchodovat všichni (ropa je první komoditou co do objemu) => USD by byl závislý pouze na vnitřní ekonomice

- repo sazba a diskontní sazba

- povinně uložené peníze do centrální banky

- souhrn vztahů mezi jednotlivými subjekty

- subjekty: jednotlivci, společnosti (podniky), státy, nadnárodní společnosti

- tři hlavní skupiny zemí – rozvinuté ekonomiky, rozvojové ekonomiky a transformující se ekonomiky

Rozvinuté ekonomiky

- je jich nejmenší počet 29

- jsou vyspělé

OECD

- jsem členem od 1996

- organizace pro hospodářskou spolupráci

- založena 1960

- nezisková vládní organizace, zcela nezávislá, celosvětového pokrytí (bez rozvojových zemí)

- analytická činnost (návrhy)

Evropský hospodářský prostor – 1994 členové tehdejší EU a ESVO

RTE (rozvinuté tržní ekonomiky)

- Evropské centrum – EHS => ES => EU + ESVO (1961 evropské sdružení volného obchodu)

- Americké centrum – USA + Kanada

- Japonské centrum - + Austrálie + Nový Zéland (někdy JAR a Izrael)

RE (rozvojové ekonomiky)

- Latinská Amerika (od Mexika dolů)

- Afrika

- Asie (od Turecka po Jižní Koreu) + Oceánie

- část Evropy

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář