SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 2. část
Evropa
* sociálně tržní hospodářství
* má velmi silné odbory
* 50% rozpočtu tvoří daně a ty jsou pak přerozdělovány
* není zde dost možné, aby se pracovní síly stěhovali za prací napříč státem natož celou Evropou
Japonsko a další východoasijské země
* typická je vysoká míra úspor (především u obyvatel)
* z 50% vlastní zdroj v úsporách domácností (v bankách)
* v nedávné historii sociální podpora neexistovala
* za 1. republiky pouze státní zaměstnanci (důchody, zdravotní pojištění)
* každý si zde šetří na stáří a pro případ nemoci => kapitál je téměř konstantní
* akciový kapitál nemá tak velkou sílu jako v USA – tlak akcionářů na dividendy není tak vysoký (důležitá je stabilita akcií ne zisk) => modernizace podniků je větší
* pracovní síla je velice pilná a pracovitá, mají dlouhou pracovní dobu
* management chodí do práce standardně i v sobotu (workholismus)
* jsou vzdělaní – základní vzdělání končí v 18 letech; 280 dní školy; přijímací zkoušky jsou velice těžké a definitivně rozhodují o životě => pokud nemají VŠ – mají podřadnou práci
* ne jednotlivec, ale skupina – souvisí to s vývojem společnosti (v období feudalismu byli tvrdě nucení pracovat => dostalo se jim to do krve)
* když vstupují do firmy => mnohdy jsou tam celoživotně zaměstnáni (seniorita – způsob povyšování)
* podnikové odbory
* mají jiný zájem díky celoživotnímu zaměstnání
* pouze na úrovni podniku
* kooperativní vztah mezi vedením a zaměstnanci (společně se na tom co by se mělo zlepšit radí odboráři, dělníci i vedení)
* státní zásahy do hospodářství
* jsou stále
* při osazování míst do vlády se tam snaží dostat mladí a pak v 50 letech přecházejí do managementu firem
* výběr daní do rozpočtu je nižší než v USA 25 – 27% - způsobeno malým sociálním zabezpečením
* velké výdaje na vzdělání a podpora výzkumných parků
* indikativní plánování
* ministerstvo průmyslu a zahraničního obchodu vytváří indikativní plány na 5 a 3 roky; každoročně hodnotí vývoj a závěrem doporučí jak by měli firmy postupovat
* není to centrální plánování, ale pouze doporučení
* doporučuje které obory by se měly rozvíjet…(např. automobilový průmysl do USA Toyota prodávala auta s 10 letou zárukou – záruka se samozřejmě odrazila v ceně)
* není důležitý zisk, ale stabilita a následná možnost rozvoje
* management může o firmě rozhodovat více než akcionáři
* hledají se alternativy pohonů v automobilovém průmyslu
* objem produkce a obchodu se odehrával v Euroamerickém prostoru, ale s přelomem tisíciletí se posunulo Asijského prostoru (v pozadí je Čína)
=> Evropa ztrácí svou výkonnost a perspektivu => definován požadavek vyrovnat a předstihnout USA – těžké a možná i nereálné (pokud to ale nesplní dostane se na chvost)
* pozice Číny v Africe je dominující (kupuje si přírodní zdroje i vládnoucí vrstvy) => získává si přátele
Hmotný obchod
* absolutně setrvale roste
* 1950 – 2000 vzrostl světový obchod 20x; HDP 1, 9x
* podíl toho co si vyprodukuji
* více otevřená ekonomika
* země s velkou otevřeností ekonomiky x země s malou otevřeností ekonomiky
* 12% USA; 70% Belgie – míra otevřenosti ekonomiky
Změna struktury mezinárodního obchodu
* agrární produkty, ropa, průmyslové komodity
Agrární produkty Průmyslové komodity Ropné produkty
1960 1/3 1/2 1/6
2000 1/7 2/3 1/4
* důvod změny: agrární produkty mají stále stejnou strukturu, ale průmyslové komodity mají stále nové výrobky
Váha jednotlivých světových segmentů na světový obchod
* 3/4 připadá na 15% obyvatel rozvinutých zemí => vyspělé země jsou na sobě závislé; více než 2/3 jejich exportu jde do rozvojových zemí
Služby
* turistika, banky, reklama, autorská činnost, zdravotnictví, telekomunikace
* 80% podílu
* 3 biliony USD
Kapitál
* přímé zahraniční investice – zpravidla je používají korporace (stavby na zelené louce)
* přes 1 bilion USD
* portfolia - zájemce koupí většinu akcií => majoritní vlastník
* koupí jiný podnik => fúze (spojení dvou podobných podniků)
* půjčky:
* komerční banky přes hranice
* mezistátní (mezivládní) např. pro stavbu ropovodu…mají lepší podmínky než od komerčních bank (naše vláda vám půjčí a vy nám umožníte používat…)
* půjčky od
Světové banky nebo MMF:
* SB – pro rozvojové země
* MMF – půjčuje svým členům za výhodných podmínek
* spekulativní
kapitál:
* kapitál se přesouvá do země, která má výhodnější úroky než jsou v mateřské zemi
* náhlý útěk ukazuje na problémy v ekonomice
* nákup a prodej měn ukazuje na problémy v ekonomice
* ovlivněn devizovými spekulativy; investory
* nejvíce ho směřuje do USA, kde je ekonomika silná a stabilní
* rozhodující faktor světového obchodu
Know – how
* mezinárodní obchod s licencemi
* za úplatu prodá právo na užívání jiné straně
* z 95% ve vyspělých zemích; 95% z 95% mezi rozvojovými zeměmi
* zajišťuje technický pokrok
Pracovní síly
* do 2. sv. v. z Evropy a Afriky do USA
Subjekty které konají světový obchod
* subdodavatelé
* firmy
* transnacionální
(nadnárodní)
* hlavně ve vyspělých ekonomikách nejprve působí úspěšně uvnitř státu => zisky – nemohou se uvnitř státu alokovat => expandují za hranice
* představují globalizaci světového hospodářství
Národní produkt se do jisté míry vytrácí
* pozitiva:
* přichází kapitál – domácí kapitál téměř neexistuje
* nové moderní technologie – konkurence schopné produkty
* roste zaměstnanost a příjmy zaměstnanců jsou mnohdy vyšší => více poptávají zboží
* subdodavatelé a subsubdodavatelé
* věda a výzkum
* reinvestice
* negativa:
* veškeré zisky soustřeďují do centrály a pak je přerozdělují => nedostanou se do země, kde je vyrobily
* minimalizace odbytového zisku vnitropodnikového plánování – náklady na výrobu produktu
* největší paradox – obrat jedné firmy je vyšší než obrat celé země (HDP)
* daňové prázdniny až 10 let; silnice, dálnice a byty; vzdělání zaměstnance přijde až na 200 000 Kč; zasíťování až k nosu
Stát
* fiskální (rozpočtová) funkce – pravidla pro tvorbu daní (veřejné rozpočty -> státní rozpočet)
* měnová funkce
* ne stát, ale centrální banka – funkce je zprostředkovaná
* může dle svého rozhodnutí ovlivnit svůj postoj => kurz pomocí devizových rezerv
* tvrdý kurz – když kurz klesne; za cizí měnu si koupíme více (příznivé pro turisty a nepříznivé pro podnikatele)
* měkký kurz – když kurz stoupne; za cizí měnu si koupíme méně (nepříznivé pro turisty ale příznivé pro podnikatele – exportéry)
* dnes se koruně důvěřuje
* má udržet inflaci ne devizový kurz
* nízká inflace nízké úroky
GATT
cena (jednotka) zboží celní sazba cena po proclení
1947 100 40 140
dnes 100 4 104
* 1947 následky krize (1929), kdy státy uzavřely své ekonomiky a zvýšily cla
* dnes se musí odůvodnit proč chce stát zvýšit clo
* v rámci EU je jednotná celní politika a cla mezi členskými státy neexistují
Platební bilance
* vnitřní výsledek platebních vztahů
* typický byl bimetalismus
* ten kdo měl drahé kovy razil peníze
* do konce předminulého století
* postupně skončil a nahradilo ho zlato => čistý zlatý standard (každý kdo měl Au mohl dojít do banky -> vyměnili mu ho za peníze které byli volně směnitelné -> putovalo přes hranice tzv. zlatá parita
* zlatá parita – každá bankovka měla určité množství zlata (zlatý standard), které se na rozdíl od dnešního kurzu měnil málo
* rozšiřovali se bankovky, státovky => neplnohodnotné peníze
* po 1. sv. v. zanikl zlaty standard a nepodařilo se ho obnovit
* za 1 200 Liber 12kg zlata
* národní peníze nebyli přímo směnitelné za zlato – poměrně krátkou dobu – do krize
* po krizi ve všech zemích končí zlato ve vnitřním peněžním oběhu a je centralizováno do státnících bank a je dáno ke krytí státního deficitu – prodej zlata za jiné měny a hradí tak pasivní saldo
* měkká měna – výhodné pro export nevýhodné pro vývozce
* tvrdá měně – výhodné pro vývozce nevýhodné pro export
* státy se po roce 1929 zakonzervovali protekcionalismem aby se k nim do ekonomiky nedostala krize ale nepomohlo to
* 1944 svolává USA konferenci => vznik Světové banky, MMF a Světové obchodní organizace
MMF
* pomáhá státům
* každoročně (min. 2x do roka) poskytuje expertizy => říká jim kde mají problémy
* poskytuje výhodné půjčky při pasivní bilanci a klade podmínky co musí udělat, aby se zlepšily
Světová banka
* půjčky do rozvojových zemí na rozvoj zemědělství i průmyslu
* základní princip je boj proti světové chudobě
Světová obchodní organizace
* nebyla založena po 2. sv. v., ale pouze dohodnuta
* liberalizace světového obchodu
* 1947 založen GATT
* po etapě obnovy bude revitalizace měn a stabilizace kurzu k USD (USD byla jediná měna směnitelná za zlato v centrální bance => zlatý dolarový standard) – za 2. sv. v. se většina zlata přestěhovala do USA kvůli nákupu zbraní => náklady spojenců na válku) byla dokončena 1959
* USA zaručila fixní kurzy => pevná cena zlata – trvalo to až do roku 1971 kdy se ukázalo, že je to neudržitelné, protože jednotlivé země měly různě silné ekonomiky i inflaci
* změna kurzu může pozitivně ovlivnit sílu ekonomiky
* Trojská mince 3, 33g 35 USD => USA dotovaly ostatní země
* Evropa se stala konkurence schopnou => podíl USA (USD) na trhu se zmenšoval
* jen 20% USD bylo ve zlatě
* zlatý dolarový standard od roku 1971 pouze soustředěn do centrální banky => mrtvý kov
* zrušením standardu se zlato dostalo na burzy cenných kovů (dnes je cena 400 USD)
* 1/2 obchodu v USD, 1/4 v EUR
Euro
* 1992 Maastricht
* rozhodnutí o společné měně, která vznikne koncem 90.let
* Maastrichtská kriteria (to, co musí státy splnit, aby mohly mít EUR)
* fiskální – pokud má stát záporný rozpočet, nesmí přesáhnout 3% HDP;
* monetární stabilita – inflace nesmí být vyšší než 3, 5%; úroková míra max. 3%; malá devalvace
* 1997 bude přijata nová měna
* nejdříve jen v bezhotovostní
* během několika prvních měsíců roku 2002 bude provedena výměna v oběhu
* některým zemím byl odpuštěn kumulovaný dluh
* byly fixovány kurzy
* pakt stability = dodržování Maastrichtských kritérií
* u nás až kolem 2010 (budeme poslední z 10 zemí, které v roce 2004 vstoupily do EU)
* nemá ho Dánsko, Švédsko a Velká Británie => má ho 12 zemí
* USD oslabil, protože je stanovována na devizových burzách, a tam nejsou obchodníci, ale spekulanti a investoři <= ovlivňuje to politická situace (americká ekonomika má 2x vyšší výkon a nižší nezaměstnanost než EU – twindeficit)
* pokud někdo začne hodně obchodovat s ropou v EUR místo v USD, může nastat řetězová reakce a začnou s ní obchodovat všichni (ropa je první komoditou co do objemu) => USD by byl závislý pouze na vnitřní ekonomice
* repo sazba a diskontní sazba
* povinně uložené peníze do centrální banky
* souhrn vztahů mezi jednotlivými subjekty
* subjekty: jednotlivci, společnosti (podniky), státy, nadnárodní společnosti
* tři hlavní skupiny zemí – rozvinuté ekonomiky, rozvojové ekonomiky a transformující se ekonomiky
Rozvinuté ekonomiky
* je jich nejmenší počet 29
* jsou vyspělé
OECD
* jsem členem od 1996
* organizace pro hospodářskou spolupráci
* založena 1960
* nezisková vládní organizace, zcela nezávislá, celosvětového pokrytí (bez rozvojových zemí)
* analytická činnost (návrhy)
Evropský hospodářský prostor – 1994 členové tehdejší EU a ESVO
RTE (rozvinuté tržní ekonomiky)
* Evropské centrum – EHS => ES => EU + ESVO (1961 evropské sdružení volného obchodu)
* Americké centrum – USA + Kanada
* Japonské centrum - + Austrálie + Nový Zéland (někdy JAR a Izrael)
RE (rozvojové ekonomiky)
* Latinská Amerika (od Mexika dolů)
* Afrika
* Asie (od Turecka po Jižní Koreu) + Oceánie
* část Evropy
Komentáře
Přehled komentářů
Vypadá to fakt hloupě pokud pisatel není schopen uhlídat základní pravidla pravopisu
Pozor na i/y
(streeet, 17. 5. 2007 21:27)