Jdi na obsah Jdi na menu
 


SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 2. část

2. 5. 2006

Evropa

* sociálně tržní hospodářství

* má velmi silné odbory

* 50% rozpočtu tvoří daně a ty jsou pak přerozdělovány

* není zde dost možné, aby se pracovní síly stěhovali za prací napříč státem natož celou Evropou

Japonsko a další východoasijské země

* typická je vysoká míra úspor (především u obyvatel)

* z 50% vlastní zdroj v úsporách domácností (v bankách)

 v nedávné historii sociální podpora neexistovala

* za 1. republiky pouze státní zaměstnanci (důchody, zdravotní pojištění)

* každý si zde šetří na stáří a pro případ nemoci => kapitál je téměř konstantní

* akciový kapitál nemá tak velkou sílu jako v USA – tlak akcionářů na dividendy není tak vysoký (důležitá je stabilita akcií ne zisk) => modernizace podniků je větší

* pracovní síla je velice pilná a pracovitá, mají dlouhou pracovní dobu

* management chodí do práce standardně i v sobotu (workholismus)

* jsou vzdělaní – základní vzdělání končí v 18 letech; 280 dní školy; přijímací zkoušky jsou velice těžké a definitivně rozhodují o životě => pokud nemají VŠ – mají podřadnou práci

* ne jednotlivec, ale skupina – souvisí to s vývojem společnosti (v období feudalismu byli tvrdě nucení pracovat => dostalo se jim to do krve)

* když vstupují do firmy => mnohdy jsou tam celoživotně zaměstnáni (seniorita – způsob povyšování)

* podnikové odbory

* mají jiný zájem díky celoživotnímu zaměstnání

* pouze na úrovni podniku

* kooperativní vztah mezi vedením a zaměstnanci (společně se na tom co by se mělo zlepšit radí odboráři, dělníci i vedení)

* státní zásahy do hospodářství

* jsou stále

* při osazování míst do vlády se tam snaží dostat mladí a pak v 50 letech přecházejí do managementu firem

* výběr daní do rozpočtu je nižší než v USA 25 – 27% - způsobeno malým sociálním zabezpečením

* velké výdaje na vzdělání a podpora výzkumných parků

* indikativní plánování

* ministerstvo průmyslu a zahraničního obchodu vytváří indikativní plány na 5 a 3 roky; každoročně hodnotí vývoj a závěrem doporučí jak by měli firmy postupovat

* není to centrální plánování, ale pouze doporučení

* doporučuje které obory by se měly rozvíjet…(např. automobilový průmysl do USA Toyota prodávala auta s 10 letou zárukou – záruka se samozřejmě odrazila v ceně)

* není důležitý zisk, ale stabilita a následná možnost rozvoje

* management může o firmě rozhodovat více než akcionáři

* hledají se alternativy pohonů v automobilovém průmyslu

 

* objem produkce a obchodu se odehrával v Euroamerickém prostoru, ale s přelomem tisíciletí se posunulo Asijského prostoru (v pozadí je Čína)

=> Evropa ztrácí svou výkonnost a perspektivu => definován požadavek vyrovnat a předstihnout USA – těžké a možná i nereálné (pokud to ale nesplní dostane se na chvost)

* pozice Číny v Africe je dominující (kupuje si přírodní zdroje i vládnoucí vrstvy) => získává si přátele

Hmotný obchod

* absolutně setrvale roste

* 1950 – 2000 vzrostl světový obchod 20x; HDP 1, 9x

 

* podíl toho co si vyprodukuji

* více otevřená ekonomika

* země s velkou otevřeností ekonomiky x země s malou otevřeností ekonomiky

* 12% USA; 70% Belgie – míra otevřenosti ekonomiky

Změna struktury mezinárodního obchodu

*  agrární produkty, ropa, průmyslové komodity

Agrární produkty  Průmyslové komodity  Ropné produkty

1960  1/3  1/2  1/6

2000  1/7 2/3 1/4

* důvod změny: agrární produkty mají stále stejnou strukturu, ale průmyslové komodity mají stále nové výrobky

Váha jednotlivých světových segmentů na světový obchod

* 3/4 připadá na 15% obyvatel rozvinutých zemí => vyspělé země jsou na sobě závislé; více než 2/3 jejich exportu jde do rozvojových zemí

Služby

* turistika, banky, reklama, autorská činnost, zdravotnictví, telekomunikace

* 80% podílu

* 3 biliony USD

Kapitál

* přímé zahraniční investice – zpravidla je používají korporace (stavby na zelené louce)

* přes 1 bilion USD

* portfolia - zájemce koupí většinu akcií => majoritní vlastník

* koupí jiný podnik => fúze (spojení dvou podobných podniků)

* půjčky:

* komerční banky přes hranice

* mezistátní (mezivládní) např. pro stavbu ropovodu…mají lepší podmínky než od komerčních bank (naše vláda vám půjčí a vy nám umožníte používat…)

* půjčky od Světové banky nebo MMF:

* SB – pro rozvojové země

* MMF – půjčuje svým členům za výhodných podmínek

* spekulativní kapitál:

* kapitál se přesouvá do země, která má výhodnější úroky než jsou v mateřské zemi

* náhlý útěk ukazuje na problémy v ekonomice

* nákup a prodej měn ukazuje na problémy v ekonomice

* ovlivněn devizovými spekulativy; investory

* nejvíce ho směřuje do USA, kde je ekonomika silná a stabilní

* rozhodující faktor světového obchodu

Know – how

* mezinárodní obchod s licencemi

 za úplatu prodá právo na užívání jiné straně

*     z 95% ve vyspělých zemích; 95% z 95% mezi rozvojovými zeměmi

* zajišťuje technický pokrok

Pracovní síly

* do 2. sv. v. z Evropy a Afriky do USA

Subjekty které konají světový obchod

* subdodavatelé

* firmy

* transnacionální (nadnárodní)

* hlavně ve vyspělých ekonomikách nejprve působí úspěšně uvnitř státu => zisky – nemohou se uvnitř státu alokovat => expandují za hranice

* představují globalizaci světového hospodářství

Národní produkt se do jisté míry vytrácí

* pozitiva:

* přichází kapitál – domácí kapitál téměř neexistuje

* nové moderní technologie – konkurence schopné produkty

* roste zaměstnanost a příjmy zaměstnanců jsou mnohdy vyšší => více poptávají zboží

* subdodavatelé a subsubdodavatelé

 věda a výzkum

* reinvestice

* negativa:

* veškeré zisky soustřeďují do centrály a pak je přerozdělují => nedostanou se do země, kde je vyrobily

* minimalizace odbytového zisku vnitropodnikového plánování – náklady na výrobu produktu

* největší paradox – obrat jedné firmy je vyšší než obrat celé země (HDP)

* daňové prázdniny až 10 let; silnice, dálnice a byty; vzdělání zaměstnance přijde až na 200 000 Kč; zasíťování až k nosu

Stát

* fiskální (rozpočtová) funkce – pravidla pro tvorbu daní (veřejné rozpočty -> státní rozpočet)

* měnová funkce

* ne stát, ale centrální banka – funkce je zprostředkovaná

* může dle svého rozhodnutí ovlivnit svůj postoj => kurz pomocí devizových rezerv

* tvrdý kurz – když kurz klesne; za cizí měnu si koupíme více (příznivé pro turisty a nepříznivé pro podnikatele)

* měkký kurz – když kurz stoupne; za cizí měnu si koupíme méně (nepříznivé pro turisty ale příznivé pro podnikatele – exportéry)

* dnes se koruně důvěřuje

* má udržet inflaci ne devizový kurz

* nízká inflace nízké úroky

GATT

cena (jednotka) zboží celní sazba cena po proclení

1947 100 40  140

dnes  100 4 104

* 1947 následky krize (1929), kdy státy uzavřely své ekonomiky a zvýšily cla

* dnes se musí odůvodnit proč chce stát zvýšit clo

* v rámci EU je jednotná celní politika a cla mezi členskými státy neexistují

Platební bilance

* vnitřní výsledek platebních vztahů

* typický byl bimetalismus

* ten kdo měl drahé kovy razil peníze

* do konce předminulého století

* postupně skončil a nahradilo ho zlato => čistý zlatý standard (každý kdo měl Au mohl dojít do banky -> vyměnili mu ho za peníze které byli volně směnitelné -> putovalo přes hranice tzv. zlatá parita

* zlatá parita – každá bankovka měla určité množství zlata (zlatý standard), které se na rozdíl od dnešního kurzu měnil málo

* rozšiřovali se bankovky, státovky => neplnohodnotné peníze

* po 1. sv. v. zanikl zlaty standard a nepodařilo se ho obnovit

* za 1 200 Liber 12kg zlata

* národní peníze nebyli přímo směnitelné za zlato – poměrně krátkou dobu – do krize

* po krizi ve všech zemích končí zlato ve vnitřním peněžním oběhu a je centralizováno do státnících bank a je dáno ke krytí státního deficitu – prodej zlata za jiné měny a hradí tak pasivní saldo

* měkká měna – výhodné pro export nevýhodné pro vývozce

* tvrdá měně – výhodné pro vývozce nevýhodné pro export

* státy se po roce 1929 zakonzervovali protekcionalismem aby se k nim do ekonomiky nedostala krize ale nepomohlo to

* 1944 svolává USA konferenci => vznik Světové banky, MMF a Světové obchodní organizace

MMF

* pomáhá státům

* každoročně (min. 2x do roka) poskytuje expertizy => říká jim kde mají problémy

* poskytuje výhodné půjčky při pasivní bilanci a klade podmínky co musí udělat, aby se zlepšily

 Světová banka

* půjčky do rozvojových zemí na rozvoj zemědělství i průmyslu

* základní princip je boj proti světové chudobě

Světová obchodní organizace

* nebyla založena po 2. sv. v., ale pouze dohodnuta

* liberalizace světového obchodu

* 1947 založen GATT

* po etapě obnovy bude revitalizace měn a stabilizace kurzu k USD (USD byla jediná měna směnitelná za zlato v centrální bance => zlatý dolarový standard) – za 2. sv. v. se většina zlata přestěhovala do USA kvůli nákupu zbraní => náklady spojenců na válku) byla dokončena 1959

* USA zaručila fixní kurzy => pevná cena zlata – trvalo to až do roku 1971 kdy se ukázalo, že je to neudržitelné, protože jednotlivé země měly různě silné ekonomiky i inflaci

* změna kurzu může pozitivně ovlivnit sílu ekonomiky

* Trojská mince 3, 33g 35 USD => USA dotovaly ostatní země

* Evropa se stala konkurence schopnou => podíl USA (USD) na trhu se zmenšoval

* jen 20% USD bylo ve zlatě

* zlatý dolarový standard od roku 1971 pouze soustředěn do centrální banky => mrtvý kov

* zrušením standardu se zlato dostalo na burzy cenných kovů (dnes je cena 400 USD)

* 1/2 obchodu v USD, 1/4 v EUR

Euro

* 1992 Maastricht

* rozhodnutí o společné měně, která vznikne koncem 90.let

* Maastrichtská kriteria (to, co musí státy splnit, aby mohly mít EUR)

* fiskální – pokud má stát záporný rozpočet, nesmí přesáhnout 3% HDP;

* monetární stabilita – inflace nesmí být vyšší než 3, 5%; úroková míra max. 3%; malá devalvace

* 1997 bude přijata nová měna

* nejdříve jen v bezhotovostní

* během několika prvních měsíců roku 2002 bude provedena výměna v oběhu

* některým zemím byl odpuštěn kumulovaný dluh

 byly fixovány kurzy

* pakt stability = dodržování Maastrichtských kritérií

* u nás až kolem 2010 (budeme poslední z 10 zemí, které v roce 2004 vstoupily do EU)

* nemá ho Dánsko, Švédsko a Velká Británie => má ho 12 zemí

 

* USD oslabil, protože je stanovována na devizových burzách, a tam nejsou obchodníci, ale spekulanti a investoři <= ovlivňuje to politická situace (americká ekonomika má 2x vyšší výkon a nižší nezaměstnanost než EU – twindeficit)

* pokud někdo začne hodně obchodovat s ropou v EUR místo v USD, může nastat řetězová reakce a začnou s ní obchodovat všichni (ropa je první komoditou co do objemu) => USD by byl závislý pouze na vnitřní ekonomice

* repo sazba a diskontní sazba

* povinně uložené peníze do centrální banky

 

* souhrn vztahů mezi jednotlivými subjekty

* subjekty: jednotlivci, společnosti (podniky), státy, nadnárodní společnosti

* tři hlavní skupiny zemí – rozvinuté ekonomiky, rozvojové ekonomiky a transformující se ekonomiky

Rozvinuté ekonomiky

* je jich nejmenší počet 29

* jsou vyspělé

OECD

* jsem členem od 1996

* organizace pro hospodářskou spolupráci

* založena 1960

* nezisková vládní organizace, zcela nezávislá, celosvětového pokrytí (bez rozvojových zemí)

* analytická činnost (návrhy)

Evropský hospodářský prostor – 1994 členové tehdejší EU a ESVO

RTE (rozvinuté tržní ekonomiky)

* Evropské centrum – EHS => ES => EU + ESVO (1961 evropské sdružení volného obchodu)

* Americké centrum – USA + Kanada

* Japonské centrum - + Austrálie + Nový Zéland (někdy JAR a Izrael)

RE (rozvojové ekonomiky)

* Latinská Amerika (od Mexika dolů)

* Afrika

*  Asie (od Turecka po Jižní Koreu) + Oceánie

 část Evropy

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pozor na i/y

(streeet, 17. 5. 2007 21:27)

Vypadá to fakt hloupě pokud pisatel není schopen uhlídat základní pravidla pravopisu